Transport částic větrem je spojen s turbulencí vzduchu. Ve vzduchu vznikají víry, v nichž se vertikální pohyb vzduch rovná zhruba 1/6 jeho horizontálního pohybu. Rychlost vertikálního pohybu určuje maximální průměr částic unášených vzdušným vírem. Vírem zdvižené částice mohou tvořit oblak, který může narůst až do velikosti černé bouře.
Větší částice se pohybují skoky, neboli saltací. Tento pohyb je činný hned dvěmi způsoby, a to samotným posunem dané částice, tak i posunem částice, o kterou se částice a zastavila. Bylo vypočítáno, že při dopadu může být posunuta částice až 200x těžší.
Při poklesu síly větru dochází k akumulaci (ukládání) materiálu, čímž vznikají eolické sedimenty. Ty dělíme na dva základní typy, spraše a váté písky, i když je mnoho přechodných typů.
Spraš je nezvrstvený a homogenní silt, který je značně propustný. Příznačným rysem pro spraše je dobré velikostní třídění. Spraš vznikla v podmínkách kryosféry, kdy docházelo k intenzivnímu fyzikálnímu zvětrávání a tzv. černým bouřím. Podmínkou je rychlost větru do 2,5 m/s.
U spraší rozlišujeme 2 základní tvary
· Sprašové pokryvy složené ze
subhorizontálně uložených spraší
· Sprašové pokryvy složené
z ukloněných poloh
o Návěje
o Závěje
Váté písky jsou eolické sedimenty, které
vznikají větrným vytříděním
z původních
klastických sedimentů nebo zvětralin. Při transportu
dochází k zaoblování zrn. Váté písky jsou příznačné
pro aridní oblasti.
Rozlišujeme
o Pokryvy vátých písků